Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výlety od 28.9. 2015 do 31.12. 2015

28. 9. 2015

4. ... 31. prosince 2015 .... konec roku s nalezeným Jánem ve Lhotě

Po všech těch závěrečných akcí a neakcí včetně "šaškárny" na "dlouhou noc", jdeme na Silvestrovskou procházku..... nějak tak kolem Rtyně.

pc310316.jpg

... tak nějak okolo Rtyně

By jsme se pokusili najíti nějaké pozůstatky po lhotském " třetím Jánu" . Ono totiž kdysi ve Lhotě u Červeného Kostelce nebyly pouze dvě státue Sv.Jána ale i na rozhraní katastrů mezi Rtyní a Lhotou stála kdysi u můstku přes Olešenský - Lhotský potok i třetí socha Sv. Jana Z Nepomuku. Nevíme již, který hlas nám našeptal, že přece v zahradě č.p.160 je nějaké torzo sochy .... chodíme okolo dosti často a tak dnes zaměříme naší pozornost. Brzy jsme u můstku, kde donedávna stál vzrostlý strom, za jehož pokácení dostal starousedlík "tučnou" pokutu .... i když jej sám vysázel. Snažíme se najít místo, kde by se náš Sv. Ján mohl nacházet ..... marně.

pc310302.jpg pc310303.jpg pc310299.jpg

... Lhotecký potok .... můstek / vlevo pařez / .... ani tento kámen máchadla není ze soklu bývalé státue / 31.12.2015 /

A tak pokračuje, aby jsme nahlédli do zahrady domu č. 160 .... a opravdu - u zdi stodoly je socha Sv. Nepomuka. Nikdo již neví v kterých letech sem byla dána, jak s ní bylo nakládáno či kdy od můstku zmizela. Sokl byl patrně použit do základů některého ze zdejších domů.

pc310305.jpg pc310307.jpg pc310308.jpg

.... není tam vzadu  ? .... i je ! ..... z té dálky detail - blíže se nedostaneme majitelé asi nejsou doma a cedule "zlý pes" nás odrazuje docela / 31.12.2015 /

Ale pro nás to je opravdovou dnešní zajímavostí ... ve Lhotě byla i třetí socha Sv. Jána. Po nějaké době jdeme okolo zpět, již nastává Silvestrovská noc.

pc310330.jpg

.... první rachejtle - ještě je 31.12.2015

Nám to nedá, aby jsme pozdravili i Sv. Jány, které své místo neopustili ..... i ten na křižovatce je zase po opravě mostu zase zpět, dokonce v "novém hávu".

pc310320.jpg pc310325.jpg

.... poslední fota Sv. Jánů v roce 2015 ve Lhotě

3. .... 1. listopadu 2015 .... trpaslíci a opuštěná vila u Stárkova

Přišlo nové "babí léto" a tak v tomto dušičkovém období přejíždíme Krkavčinu, by jsme zanedlouho dojeli k mostku přes potok Jívku .... i kostel ve Stárkově je již vidět a napravo na nás shlíží Zámecký kopec / to proto, že na něm byl kdysi dřevěný hrádeček - nikdy jsme však žádné pozůstatky neobjevili /.

pb010087.jpg pb010100.jpg pb010113.jpg pb010090.jpg

... na Krkavčině ... můstek před Stárkovem ... a jeho kostel ... Zámecký kopec

Zastavujeme a konečně mohu Evě stručně povídat pověst o tom .... co zde prováděli trpaslíci z nedaleké hory Turov ! Současný můstek byl postavený zhruba do dnešní podoby někdy v letech 1910 - 1920. Předtím zde byl můstek dřevěný a mnohem dříve zde stávala pouhá lávka a přes potok vedl jen brod.

pb010101.jpg pb010102.jpg

... potok Jívka z jedné strany můstku ... a ze druhé

Stará pověst nám vypravuje, že ........ trpaslíci z Turova, kteří v hoře kopali stříbrnou ba i zlatou rudu ji tavili právě na tomto mostě přes potok Jivku. Činil tak tajně v noci ale lidé jejich počínání stejně zjistili a často je při práci pozorovali. Vytavené stříbro či zlato pak trpaslíci odnášeli do svých jeskyní na Turově. Jako v každém městečku tak i ve Stárkově byla parta nezbedných německých kluků, která neodolala pokušení a  zkusila trpaslíky nějak poškádlit či provést nějakou hanebnost. Pod vedením zrzavého Michla jednou v noci počkali trpaslíci s výtěžkem tavení odešli a do kotle s ještě neroztavenou rudou  ...... jim nakáleli své tělesné výměšky. Trpaslíci se vrátili, ucítili zápach z kotle a strašně se rozhněvali. Nejstarší trpaslík pak nejen ony děti proklel ale s nimi i všechny obyvatele městečka Stárkova ..... že až do "9 kolena" zde budou více jak jinde samí "volatí". A tak se stalo a jen trpaslíci se na mostě už nikdy neukázali. Tato příhoda se přihodila asi velmi dávno neb volatých ve Stárkově již není.    ..... Eva má hned dotaz .... " volatí " - to znamená, že byli jako blbí ? Odpovídám, že to je jen lidový název pro vážnou nemoc štítné žlázy zvané "struma", která se projevuje jejím velkým zvětšením. Její příčinou je nedostatek prvku jódu v potravě / proto se v dnešní době sůl jodisuje /. Dříve panoval však i takovýtozor .... např. podle Leopolda Benedikta Červenky / vikář u sv. Apollináře v Praze /, uvedený v jeho knize Curiosus Toleratilis / Vševěd snesitelný / z roku 1697 je, .... že takové vole z vody nad míru tvrdé, kdy mnoho zeminy s sobě zachovávajíce, je od zemské tučnosti drápavá, v žilách, v krku se zadržuje ! Tolik k pověsti a soustřeďujeme pozornost k místu, které jsme tak často bez povšimnutí minuli. Hned vedle můstku začíná zeď parku s pro nás vždy nádhernou, pohádkovou vilou .... ba "zámečkem".

pb010097.jpg pb010103.jpg pb010107.jpg

.... zeď s balustrádou ... zeď nad potokem ... vila - zámeček

Je již přes 20 let opuštěna a její majitelé / snad společnost Sv. Hubertus v Rakousku / o ní nejeví pražádný zájem. Vila i s parkem podléhá postupnému splynutí s přírodou a volnému působení různých nenechavců. Neodolali jsme a jdeme si tento dnes "strašidelný hrad" prohlédnout a říci si něco o jeho historii. ....

pb010118.jpg pb010112.jpg pb010124.jpg pb010131.jpg

.... dnes strašidelná vila - hrad

Ve Stárkově se roku 1882 narodil nějaký Josef Wolf. Absolvoval místní  tkalcovskou školu / založena r. 1880 / a po ní začal pracovat jako textilní odborník v různých firmách ve Slezsku / i přímo v Haliči /. V roce 1910 se vrátil do rodného městečka a nechal postavit, stranou od městečka, mechanickou tkalcovnu na lněné zboží. Mimochodem po 2. svět. válce byla začleněna  nakonec do podniku Texlen pod číslem 18. Od 90. let je v soukromém majetku a pod názvem Frolen - Linen export pracuje jako jedna z mála textilek dosud .... jako bývalý textilák přeji, aby firma vydržela.

pb010092.jpg pb010111.jpg pb010088.jpg

....  firma Frolen

Armádní zakázky v době Velké války pomohly J. Wolfovi se dopracovat k značnému jmění / pracovalo tam až 150 lidí / ....  a tak si mohl po skončení války v roce 1918 zadat u libereckého známého architekta Maxe Kühna / 1877 - 1944 / postavení vily dle svého přání hned vedle jeho tkalcovny.  Architekt Kühn / mimochodem byl při pořádání slavné výstavy v roce 1906 pochválen i samotným císařem Františkem |Josefem I. za zdařilou výzdobu hlavní ulice v Liberci směrem k výstavišti / spnil jeho přání .... a tak zde v roce 1920 už stála vila jako přeplácaná stavba různých prvků od gotiky až po romantickou renesanci, s věžičkami, terasami s balustrádami jako doklad sudentské romantické architektury.

vila-wolfa-pred-1920.jpg kuhn.jpg vila-wolfa.jpg vila-starkov.jpg

....návrh před r. 1920 ... arch. Max Kühn ..... vila kdys   .... vila v dnešní době

V bažinaté půdě vedle potoka Jívka muselo být zaraženo stovky dubových pilotů na zpevnění a potok zregulován. Okolo vily byl zřízen krásný pak s i cizokrajnými jehličnany a spoustou rododendrónů.

pb010143.jpg

.... park dnes

V parku a na terasách pak byla i sochařská výzdoba od mnichovského sochaře Juliuse Seidlera / 1867 - 1936 /. Celé to prý stálo 3 miliony Kč. Park i stavbu dnes pohlcuje, jak mayské stavby toto místo, prales .... a do dnešních dnů se dochovalo jen málo z původního zařízení vily i sochařské výzdoby. Přesto pohled na prostornou vilu samotnou ...... je i dnes impozantní. Smutný pohled je uvnitř vily. Stržená obložení, opadané a propadlé stropy, zbytky schodišť a původního vybavení interiérů. Vše lépe dokumentují fotografie.

pb010121.jpg pb010123.jpg pb010129.jpg pb010130.jpg pb010135.jpg

.... schody na terasu ... pohled z terasy ... schody ... okno ... mříže neukradli

pb010133.jpg  pb010127.jpg pb010138.jpg

... vchod pro služebnictvo ... prádelna ... hlavní vchod

vila-koupelna.jpg vila-hvezda.jpg vila-wolf-schodiste-a-obraz-neni.jpg

.... koupelna ... hvězda nad schodištěm ... stržené obložení

vila-schodiste.jpg vila-wolfa-schodiste.jpg vila-wolfa-obraz.jpg

.... tady bylo schodiště .... schodiště kdysi ... obraz nad ním již také není

vila-strop.jpg vila-strop-barevny.jpg vila-wolf-interier.jpg

.... strop .... pod opadaným štukem původní malba ... atd.

Celkově lze říci, že do doby, kdy zde ještě žily rodiny v bytech a v ve světničkách v podkroví ti svobodní ..... byla vila jakž takž udržována / i po vyhoření od nedopalku jednoho z nájemníků byla opět "zprovozněna" /. U jednoho ze dvou dosud dochovaných sochařských děl J. Seidlera se ještě zastavujeme ..... klečící postava  má v ruce trojzubec / jeden hrot odlomen / a v druhé snad ocasy ryb. Marně přemýšlíme koho asi představuje ... snad nějakého říčního bůžka. Druhá dochovaná socha u plotu s textilkou  / též od J.Seidlera ??? /.... snad představuje obyčejného zahradníka či dělníka.

pb010114.jpg pb010115.jpg pb010104.jpg

.... soška od J.Seidlera ... s trojzubcem ...a s rybou

pb010094.jpg pb010095.jpg jul.-seidler.jpg

.... druhý sochařský výtvor .... a toto je od J.Seidlera v Mnichově / taky nějaký trpaslíček /

S nejasnými vzpomínkami, že možná vedle můstku stávala na sloupku též socha trpaslíka, sedáme na " bejky " u rozbořené zíďky ..... a přes Dřevíč ,Hronov i Končínský kopec honem k zanedbanému občerstvení U Prouzů.

pb010144.jpg pb010098.jpg pb010147.jpg

.... zde stála socha trpaslíka ? ... u zídky ... z cesty zpět

Marně tam řeším poslední problém .... proč ke Stárkovu chodili tavit rudu trpaslíci z Turova a ne ti od Vysokého kamene / Trpasličí rokle / nad Stárkovem, měli to mnohem blíže !?

        

2. ... 3.10. 2015 ...... konečně nalezen Gertrudin vír .... a Výrov u Nového Města n.m.

"To je nádherný podzim " ....říká souputnice. A už jsme jeli. Okolo Růženky Červené přes Vysokov a  Přibyslav sjíždíme do Nového Města n/Metují.

pa030175.jpg pa030176.jpg pa030179.jpg

... zde byla zabita Růženka ... Vysokovská kaple ... Přibyslav nad ní Sendraž / fota 3.10. 2015 /

Zastávku činíme na Klosově vyhlídce, kde ze strmé skály je jedena z krásných vyhlídek na město zvané Betlém. Vyhlídka byla zřízena v roce 1947 na jméno dostala podle Jana Klose / 1841 - 1929 / což byl neúnavný propagátor, spisovatel, kronikář, člen mnoha zájmových spolků / i když nebyl rodákem - pocházel z České Skalice / a profesí řiditel škol v Novém Městě n/M. . Chci z vyhlídky ukázat na skromné pozůstatky hradu Výrov ... dnešní cíl. Zřícenina však z vyhlídky není vidět je schována v zátočině řeky Metuje.

pa030181.jpg pa030183.jpg nove-mesto-n.m.-vyhlidka.jpg

.... ke Klosově vyhlídce ... Nové Město z vyhlídky dnes .... a v roce 1950

vyrov-jan-klos.jpg

.... Jan Klos

Projíždíme tedy Zádomím s dalšími pohledy ... teď již i na vysoký ostroh s hradními zříceninami.

pa030184.jpg pa030185.jpg pa030186.jpg

.... výhledy ze Zádomí

pa030194.jpg vyrov-1960.jpg

pohled od řeky na Výrov dnes ... a  v roce 1960

Za chvíli jsme u břehů řeky Metuje a za další již u kapličky " 14 Svatých pomocníků " před hradním příkopem. Kaplička je prý postavena / někdy v první pol. 18. stol. / nákladem hejtmana Matěje Göstla / opravena byla v roce 1938 a 2002 /. Uvnitř kapličky je na stěnách vymalováno těch 14 pomocníků v nouzi .... hlavně proti nemocem: Sv. Achacius a Sv. Dionýsius - na bolesti hlavy, Sv. Barbora - proti horečce, Sv. Jiljí a Sv. Kryštof - proti moru, Sv.Kateřina Alexandrijská - proti náhlé smrti, Sv. Cyriak - pomáhá v hodině smrti, Sv.Erasmus - na zažívací ústrojí, Sv. Blažej na bolesti krku, Sv. Pantaleon - k rakovině a TBC, Sv. Vít - na epilepsii, Sv. Markéta - pomáhá v době porodu, nezapomíná se ani na nemoci domácích zvířat - pomáhá Sv. Jiří a Sv. Eustach - je výborný na domáci rozepře / což není nemoc /. Hned vedle kapličky stojí několik dřevěných křížů asi 3 m vysokých. Další pak zde jsou ztrouchnivělé  a leží. ... jsou to památky na novodobou zdejší tradici zavedenou katolíky snad v roce 2000. Kříže jsou neseny na "velký pátek" od kostela na Husově náměstí a po 14 zastaveních .... jsou postaveny zde u kapličky.

pa030216.jpg pa030223.jpg pa030221.jpg

... kaplička u Výrova ... Velkopáteční kříže ... 14 pomocníků v malbě / dříve zde byl obraz P. Marie, Krista Jéžiše a 14  svatých pomocníků / fota 3.10.2015

vyrov--krize.jpg

... stavění kříže as 2010

Ale to již sestupujeme do hradního příkopu snad 9 m širokého a 5 m hlubokého jenž odděluje hradní zříceniny od bradelské roviny. Hrad Výrov / původně Staré Hrady / byl postaven někdy v 13.-14. stol. nad soutokem Metuje s Bohdašínským potokem na ostrohu v 342 m/m. Ze zbytků mohutných zdí a základů lze předpokládat, kde stál palác či 2 kruhové bašty. V době založení města Janem Černčinským z Kácova roku 1501 .... byl prý hrad již zničen / za husitských válek / a opuštěn, i když v letech 1539 - 41 byl využíván ještě jako vězení / aspoň tak "praví smolné knihy náchodské" /.

vyrov-kresb.jpg

.... kresba ideální hradu Výrova

pa030206.jpg pa030209.jpg pa030210.jpg pa030213.jpg

... hradní zříceniny dne 3.10.2015

pa030211.jpg vyrov-pes.jpg pa030224.jpg

.... nejvyšší bod rozvalin Výrova a pohled z něho .... pes hlídající poklad ... nalezený snad pod touto zdí

Na nejvyšším bodě zřícenin si můžeme říci, že se o tomto místě povídá jedna pověst .... O pokladu, který je v rozvalinách ukryt, který hlídá velký, černý, ohnivý pes. Bylo činěno mnoho pokusů jej nalézt ale až v roce 1997 se jej podařilo objevit novodobému hledači pokladů s detektorem kovů .... nalezl několik desítek stříbrných mincí z 13. - 14. stol., doby králů Karla IV. a Jana Lucemburského. Hledač nalezl nejprve první minci pak další a další a od hledání jej neodradil .... ani tlumený psí štěkot někde v podzemí nebo snad v okolní vsi? Nález  radši odevzdal.

vyrov-mince.jpg vyrov-min..jpg

.... nalezené mince v roce 1997

Další z pověstí je ta o Gertrudě ..... Prý zde na hradě kdysi žil rytíř, který měl dvě dcery. Po jeho smrti získala hrad starší z nich Gertruda. Ta byla již od mládí neposedná, spurná až zlá a po získání moci vybíjela svoji energii divokými vyjížďkami na koních se svými kumpány .... do širokého okolí. Co jim přišlo do cesty  zničili a bylo jedno byl-li to majetek sedláků či města. Jednou však konšelům z Města nad Metují došla trpělivost a zaslali delegaci se stížností samému králi. Byla shledána oprávněnost stížnosti na paní z Výrova a přijel osobně vytknout její jednání .... sám královský podkomoří Václav Dobřenský z Kácova / zdatný to válečník i milovník - zemřel v Praze roku 1472 neb 1455? /. Gertruda sice "rozsudek " přijala .... ale i od té doby vyjížděla na svém koni na divoké jízdy a vždy pěstí hrozila směrem k městu, které ji pokořilo. Jednou vyjela a okolo Starého hradiště se snažila dostat co nejdříve do "pekelského údolí ". V místech, kde bývávalo městské koupaliště je vysoká skála, ze které chtěla paní Gertruda i s koněm, přeskočit celou řeku Metuji. Však kůň skok nezvládl a i s jezdkyní spadl do točících se vod řeky pod skalou....... Gertruda i s koněm se utopila. Od těch dob se onomu vodnímu víru v řece říká .... Gertrudin vír !

nove-mesto-n.m.-koupaliste-stare-u-reky.jpg pa030229.jpg pa030231.jpg

.... plovárna kdysi a skála za ní ... skála ..... a tůň v Metuji 3.10.2015

Ještě si na Juránkově vyhlídce / zřízené roku 1981 a nazvané po historikovi, fotografovi, archiváři, turistovi i básníkovi - " K Tobě starý Výrove jdu pít, ze studánky zmizelých staletí ..." /,  říkáme o jenom majiteli z dob mezi válkami.

pa030204.jpg pa030200.jpg nove-mesto-n.m.-jan-juranek.jpg

... Juránkova vyhlídka a Nové Město z ní .... umístěná na vysoké skále ... Jan Juránek na své vyhlídce

Hrad Výrov byl soukromým majetkem Josefa Neumana, po kterém zdědil Výrov jeho syn Jaroslav. Ten však měl zajímavý osud ..... před 1.svět válkou z obavy od odvedení utíká až do Ameriky, kde se živil jak se dalo. Stejně nakonec skončil v americké armádě, kde zůstal celých 30 let. Bojoval na Kubě, v Číně, Francii, Filipínách, Mexiku ... vysloužil si hodnost seržanta podkováře u jezdeckého pluku. Zemřel na mrtvici ve státě Iowa v roce 1939. Pohřben byl s vojenskými poctami. Výrov se stal předmětem dědictví.

vyrov-maaj..jpg pa030227.jpg

Jaroslav Neuman v Americe ve 30. letech ... rozloučení s Výrovem

Odjíždíme z Výrova přes bývalé koupaliště, aby jsme v blízkosti nynější vodácké loděnice  shlédli onu ..... vysokou skálu / asi 14 m / a pod ní vody Metuje. Pak následuje cesta okolo bývalé Liščí boudy a Černého i dalšího víru do Pekla. Odtud honem k občerstvení Na ostrovech a znovu přes Vysokov a podél potoka Špinka ..... k sousedskému stolu u domova.

 

1. ... 28. září 2015 .... na Kozí Kameny ... s příhodou z roku 1866 a něčím navrch

Je Sv. Václava a sluníčko přímo vytahuje na další výlet. Jen jsme nade Rtyní, ukazuji souputnici na obzoru malý kopeček ... no malý - je to Hůra s 622m/m. Eva se děsí ... tam přeci dnes nejedeme ... a tak velím " Motory natočit"!

p9280075.jpg

..... ano, ten jakoby malý kopeček uprostřed je Hůra 622m/m / 28.9.2015 /

Znovu projíždíme okolo haldy, skrz Malé Svatoňovice, dále po "koňce" / nesprávně ji nazývají "bremstem" / a podle vyschlého Zaječího potoka se dostáváme jak minule do středu Markoušovic. Jen kousek a před námi je místní kostel  Sv.Jana Křtitele / z roku 1778 /, který povolil postavit sám císař Josef II. při zdejší návštěvě v roce 1771. Dnes nás ale bude zajímat přilehlý hřbitov, kde Evu seznamuji s cílem naší cesty a slavnou historkou z doby války v roce 1866.

p9280078.jpg p9280079.jpg p9280102.jpg

.... na "koňce" ..... kostel Sv. Jana Křtitele ... a hřbitov dne 28.9.2015

To bylo tak : ..... V té době, kdy k nám Prušáci vpadli, mnoho lidí - hlavně mladých utíkalo nejenom zde, do nepřístupných lesů či skal ..... aby se vyhnuli službě v cizím vojisku. Tito " desertéři " z obce Markoušovice, Sedloňov a dalších okolních utekli do míst zvaných Kozí hřbety / nyní Čížkovy kameny nově zvané - dle, kterého Čížka jsme však nezjistili /. Bylo jich tam schováno prý skoro 50 / 47 přesně /. Těch několik dní či týdnů je zásoboval chlebem a pečivem, každý den, pekař - mlynář z mlýna č.p. 2 / potom pila Johan Patzák z Bohuslavic n/Ú. Další, kdo jim pomáhal byl i Josef Liebich z Markoušovic  / minule jsme uváděli, že byl od roku 1880 majitelem druhé sklárny v obci / v té době / od roku 1861 / nájemcem markoušovické sklárny. Dalším, kdo dovedl pomoci, byl markoušovický řezník Mathyas Schreiber z č.p. 111. Ten třeba "ulovil " Prušákům jejich zaběhlou krávu .... kterou porazil a masem "desertéry krmil ". Však vojáci pruští se o ukrytých dověděli / asi někdo oznámil / i o jejich zásobovačích .... přinutili Josefa Liebicha i mlynáře Patzáka pod piohrůžkou zastřelení, aby je ke skrýši zavedli. Co měli dělat .... šli. Naštěstí Liebichův syn Felix znal úkryt na Kozích kamenech a podařilo se mu " desertéry " včas varovat. Ti ihned uprchli do lesů směrem k Odolovu, kde jim místní hajný Josef Sedláček pomohl a nasměroval jejich útěk k Jaroměři, tam se přidali k Rakušanům. Trestné komando pruských vojáků tak zastihlo skrýš - jeskyňku ..... zcela prázdnou. Za svoje postoje v době války v roce 1866 byli v roce 1867 vyznamenáni Stříbrným rakouským záslužným křížem .... Felix Liebich a Mathyas Schreiber. Josef Liebich dostal krásnou " děkovnou listinu " / asi diplom /. A co Johan Patzak ? ..... na toho se jaksi zapomnělo - nedostal nic ! 

kriz-rev..jpg krize-s-a-bez-korunky.jpg kriz.jpg

... Stříbrný záslužný kříž byl udělován civilistům od roku 1849 za všeobecné zásluhy, je na něm nápis Viritus unitis / Spojenými silami / . Byl v provedení s korunkou nebo bez ní .... jakou dostali ti z Markoušovic nevíme

.......... Než pojedeme dál k jeskyňce na Kozích kamenech, prohlížíme si hřbitovní náhrobky .... ano, nacházíme několik náhrobků Schreiberů ale Matyášův mezi nimi není. Zato rodinný hrob Liebichů je hned u zdi mezi dvěma tůjemi.

p9280099.jpg p9280095.jpg p9280096.jpg

... hrobka Liebichů a před ní hrob Jos. Haaseho ... mezi tůjemi ... náhrobek

p9280097.jpg p9280098.jpg 

p9280100.jpg 

... s nápisy Felix Liebich ... Josef Liebich - glasfabrikant / sklárny továrník / .... Josef Hasse - Zde odpočívá v pokoji náš draze milovaný syn a bratr 1.12. 1909 ve věku 16 let / fota 28.9.2015 /

V nápisu zjišťujeme, že Felix se narodil v roce 1844 / takže v roce 1866 mu bylo 21 let /. Zemřel však nešťastně .... jednou si vyjel do Josefova a protože se nevrátil stal se nezvěstným, až přišla zpráva z Moravy o nalezení mrtvoly o které se zjistilo, že je to právě syn továrníka z Markoušovic. Jen o něco níže je hrob Josefa Haaseho ... ten byl ve věku 16 let nešťastnou náhodou zastřelen z revolveru. Spoušť zmáčkl jeho kamarád .... syn Felixe Liebicha. Vyjíždíme kolem bývalého statku Liebichových a domku č.111 řezníka Schreibera ... by jsme nahoře zamávali soše Josefa II.

p9280082.jpg p9280107.jpg

.... č.p. 16 statek Liebichů ? .... č.p. 111 bývalé Schreibrovo řeznictví

p9280114.jpg

..... máváme císaři / 28.9.2015 /

Nato už jen vrstevnicovou cestou, okolo Hůry, do lesů v okolí Kozích kamenů.

p9280117.jpg p9280126.jpg p9280128.jpg

.... před námi Hůra ... paseka a krávy ... k jeskyňce 28.9.2015 

Pak už se objevují skalní stěny a mohutné balvany Kozích kamenů ..... jsme u " jeskyňky" - místa úkrytu oněch "desertérů ".  Zde čeká Evu další povídání ..... to o tom, že se všeobecně uvádí, že v době války r. 1866 se zde též ukrýval továrník Walzel z Poříčí u Trutnova. Klemens Walzlel spolu s bratry Petrusem a Georgem založili tkalcovnu, bělidlo i úpravnu v Poříčí roku 1851. V roce 1866 byl Petrus již na onom světě .... takže, který z majitelů - továrníků se vlastně v jeskyňce skrýval ? - Clemens nebo Georg. My předpokládáme, že to byl Clemens / 1819 - 1886 / i když na jedné ze skal u jeskyňky je...... vytesáno pouze jméno Walzel. Tento továrník také získal od císaře  vyznamenání .... ale až v roce 1873 po úspěchu vídeňské světové hospodářské výstavy, ne za "hrdinství" v roce 1866.

walzel-clemens.jpg radova-hvezda.jpg rad---stuha.jpg radovy-odznak.jpg

Clemens Walzel a jeho Řád železné koruny - hvězda, stužka, odznak

Dostal Řád Železné koruny III. třídy  / založen Františkem I. r.1816 / s nímž bylo spojeno i jeho povýšení do rytířského stavu.

p9280133.jpg p9280144.jpg p9280142.jpg 

.... jeskyňka ... skalní plošina ... kameny

p9280132.jpg p9280145.jpg p9280137.jpg

.... Vytesané jméno Walzel ... "malůvka" něm. letadla ... skály

Tolik ke skrýši - jeskyňce v období války v roce 1866. Evu i mě však čeká ještě jeden úkol ...... pokusit se najít někde na skále vytesanou kartuš s odsekaným / asi českou mládeží ještě před válkou / nápisem. Ten byl tzv. " runovým " písmem vytesán mladíky z Poříčí - Němci v roce 1932. Dle dochované fotografie zněl : ......." Sudetoněmecká mládež věnuje Adolfu Hitlerovi, vůdci všech Němců 1.8.2045 ".

p9280148.jpg deska-kartus.jpg deska.jpg

.... Eva hledá .... tuto " kartuš " .... nápis z roku 1932 na staré fotografii

Několik let byl pro mě záhadou právě ten letopočet. Teprve nedávno jsem si někde přečetl, že by to mohlo být v tehdejší německé euforii a snaze nalézt nejstarší slavnou historii Germánů ..... připomenutím  bitvy roku 113 př.n.l. u Noreie. ... a od toho roku počítat německý začátek letopočtu! Tehdy se kmeny z Jutského / tam co je dnes Dánsko / poloostrova a okolí jako Ambroni, Teutoni, Kimbrové snažili ovládnout jižní území. Nakonec porazili některé keltské kmeny, aby se u Norije utkali s římskou armádou ...... porazili Římany a vpadli do předalpské Gálie. Kde je město Norije se dodnes neví .... Norické území bylo někde na jihu dnešního Rakouska. Nutno připomenout, že v té době ale ještě žádní Germáni ´jako národ neexistovali. Stejně jako zajímavost vytesané kartuše....... se ji Eva vydává hledat do všech koutů okolo jeskyňky ..... marně !! Náhradou ji bylo aspoň na skalce vytesané srdce se jmény a letopočtem 1931 .... tato památka je nám ovšem i našemu srdci o mnoho bližší, než stopy po nápisu oslavujícího Hitlera.

p9280139.jpg p9280140.jpg

.... vytesané srdce .... ten rok 1931 je opravdu tam dole / 28.9.2015 /

Po prohlídce dalších a dalších vytesaných jmen, roků a "malůvek" sjíždíme ostrým sjezdem mezi kameny a kořeny dolů do Bohuslavic n.Ú.

p9280152.jpg p9280154.jpg p9280157.jpg

... kol starého hraničního kamene ... kol skal ... a úzkým podjezdem do obce

Ano, tam u mostu je bývalý starý mlýn č.2 mlynáře Johana Patzáka, kterého císař opomněl. Patzákům mlýn a pozdější pila patřil dlouhá léta .... uvádějí se jako majitelé ještě před rokem 1940.

bohuslavice-n.u.-pila-1918.jpg

Bohuslavice s pilou / mlýnem / v popředí na starém fotu

bohuslavice-pila.jpg p9280161.jpg

č.p. 2 pila nedávno .... a dnes z mostu

Obracíme směr a šlapeme na Sedmidomí, by jsme polními cestami dojeli do Velkých Svatoňovic na občerstvení Na Puškvorci.

p9280163.jpg p9280167.jpg

polníma cestami.... jó, zvládli jsme to ! / 28.9.2015 /

Hodnocení výletů asi bylo ..... " kolem té Hůry bylo krásně vidět do kraje".

p9280122.jpg p9280125.jpg p9280118.jpg

.... výhledy z Hůry 28.9.2015